HISTORY: Online from Toronto 2003

Moje reportaz z letni dovolene v Torontu roku 2003 - je fakt dlouha, takze jen pro vytrvalce - dalsi reportaze jsou nize, nebo jednoduse kliknete na nazvy reportazi vpravo (ctete odspodu)

02.09.03 (utery - pokracovani) 03.09.03 (streda)John me vyhodil na letisti zhruba hodku a tri ctvrte pred mym odletem. Vystal jsem frontu na check-in. Poprosil jsem pani za prepazkou, aby mi dala nejaky dobry misto, kam muzu slozit svoje dlouhy telo. Slibila mi luxusni misto v 31 rade, hned u nouzovyho vychodu. Jen se omluvila, ze je uprostred, ale ze budu mooooc spokojenej. Presunul jsem se k mistu, kde se leze do letadla a cekal v rade. Prede mnou byla particka totalne ozrale polske rodiny. Pani mama nekolikrat upadal mezi kufry....nooo to bude cesta.Kdyz jsem prisel do letadla, zjistil jsem, ze opravdu sedim u nouzovych vychodu, ale o jednu radu dale. Takze luxusni mistecko bylo takove, ze jsem se zkroutil do prostredni rady mezi dva lidi a nohy nemel kam dat, jelikoz predemnou, na puvodne slibovanem miste pro me sedeli take dalsi polaci.Cesta trvala sedm a pul hodiny, letel jsem pres noc Boeingem 757-500. Moc se mi libil start a pohled na rozsvicene mesto. Lepsi nez ze CN Tower. Dalsi co bylo zajimavy je prelet z noci do dne, kdy na jedne strane vidite z okenka letadla tmu a na druhe svetlo. V Helsinkach jsem pristal v pul dvanacte mistniho casu. Jelikoz jsem mel pet hodin casu na let do Prahy, zaplatil jsem 3 euro a vydal se do centra. Po te co jsem se malinko zorientoval, vydal jsem se k mistnimu pristavu. Koupil jsem si od mistnich trhovcu grilovane male rybicky a zaplatil vyletni plavbu lodi po okolnich ostruvcich. Videl jsem tak tovarnu na vyrobu ledoborcu, ostrov, kde je valecne muzeum a zkratka spousty zajimavych veci. Mimochodem jsem si sednul na venkovni palubu, trochu jsem podcenil obleceni. No zkratka jsem sedel v kratasech a v triku mezi lidma v perovkach, kterejm bylo tak akorat a ja se klepal jak krava.A take skoda jen, ze komentar byl ve finstine :-))))))). Lod se vratila do pristavu v pul ctvrte a za hodinu mi letelo letadlo. Letiste neni v centru mesta, takze jsem dosel na autobus a trochu se strachoval, jestli budu v letadle vcas. Kolem pul pate jsme zastavili pred vstupni halou. Vyzvedl jsem si v sejfu prirucni tasku do letadla, kterou jsem do centra netahnul. Vsechno probehlo v pohode, az na skupinku cinanu, kteri stali obrovskou kontrolu na pasovou kontrolu. Tudy cesta nevede, rekl jsem si a frontu predbehl a pozadal cinanku co byla na rade, jestli me pusti. Celnik trochu remcal, proc jdu pozde, ale v pohode.Nastoupil jsem do autobusu, abych se vydal k Boeingu 737-400 CSA. Tesil jsem se na CSA, protoze jsem si byl skoro jist, ze davaj pivo zadarmo, na rozdil od Finnairu. Jakmile jsem nastoupil do autobusu, videl jsem znamou tvar, kterou jsem mel prirazenou k firme Nokia. Znama tvar na me pokynula, udelal jsem to same. On mi rekl pomerne kamaradsky: Cau. No rikam si, ze by si me pamatoval z nejakeho meetingu? Nemam zas tak do cineni z dodavateli. No a ten clovek, hele, ty jsi taky delal v PH. Jo a taky jsi byl v Recku na dovoleny, ze jo?...No zkratka husty, clovek ktereho si vybavuju spise z moji stavajici prace se odhalil a rovzpomnel jsem se, ze jsme v Recku spolecne hodne kalili. No po te co si on sedl do business tridy, ja se sel posadit mezi tu luzu do ekonomicke tridy. Pomerne rychle jsem vytuhl, ale letusky do me neustale narazely, takze jsem se nevyspal. Za chvilku zacaly rozvazet jidlo, ktere bylo na rozdil od finskych aerolinii, celkem hnusny. Veprovy maso v omacce s rösti. Nejedl jsem to, ale poprosil jsem o jednu plznicku, radeji o dve. Letuska mi dala tri plechovky se slovy: Jste poradnej kus chlapa, to zvladnete :-))))))))).Po dvou hodinach jsem dorazil na prazske letiste, vyzvedl kufry a timpadem pro me dovolena uz uplne skoncila.........a uz smrdim v praci

02.09.03 (utery) Takze jen v rychlosti, jelikoz mi za tri hodky leti letadlo.Klara pripravila muj posledni bagel s vajickem a vytecnou slaninou. Jelikoz se udelalo hezky, vyrazili jsme na Central Island, kde jsme si pujcili dvoukolo, respektive takovy to zarizeni, jak sedite vedle sebe, oba slapou a jeden ridi. Projeli jsme znacnou cast ostrova a pak jsem se odhodlal vykoupat v totalne studenem Ontario Lake. I Jazzy se tam moc nechtelo, ale nakonec jsme to oba zvladli. Kolem ctvrte mistniho casu jsme zasli s Klarou na obed do Montana restaurace, ktera je vyhlasena na pripravu steaku. Dal jsem si 12oz biftoura, krvavyho s hranolkama a coleslaw salatem, vypil k tomu dve toceny a ted uz sedim doma a cekam na Johna, abychom vyrazili na letiste. Odletam ve 20:30 mistniho casu a v Helsinkach budu v pul dvanacte dopoledne jejich casu. Jsou o hodinu napred od Prahy. Do Prahy dorazim kolem 18:15. Pokud si ctete tento report rano, kdyz jste prisli do prace, tak bych mel byt zrovna nekde nad Atlantikem a smerovat ke Svedsku.....Mejte se a jak jsem slibil, jeste dopisu zbytek dnesni cesty zpet domu a budu bilancovat..... :))

01.09.03 (pondeli) Posledni celej den v Torontu jsem zacal probuzenim okolo desate hodiny. Dnes se mi fakt nechtelo vstavat. Klara sla rano do bazenu a Jazzy prisla ke me do postele, aby se tam se mnou jeste valela. Asi kolem jedenacte jsem vyrazil do mesta. John me vzal Jaguarem, jelikoz jel nakoupit nejake potraviny. Dnes je v Kanade statni svatek, takze vetsina normalnich obchodu ma zavreno a je volno. S Johnem jsme projeli mistni High Park, kterej je pomerne velikej a je vedle domu, kde bydlime. Pak jsme se jeli podivat na Kensington Market, kterej je kousek od cinske ctvrti a muzete tam koupit uplne vsechno, podobne jako v St. Lawrence Market, kterej jsem tu uz jednou zminoval. Na rohu Dundas street a Yonge street (nejdelsi ulice v Kanade) me vyhodil a ja se sel prochazet prave po Yonge street. Opet jsem navstivil par obchodu s CD a musim znovu konstatovat, ze v Evrope jsou CD mnohem drazsi. Novej singl tu poridite za 3 CAD, coz je 60 Kc. Mel jsem malej hlad, tak jsem se KONECNE stavil v Taco Bell, abych vedel o cem to Max stale basni. Nejdrive jsem sel do jednoho, kterej byl dnes zavrenej, zmenil jsem smer cesty, abych sel do jineho, spojeneho s kuchyni kolonela Sanderse. Na Maxovo doporuceni jsem zvolil Chicken Burrito Supreme s hranolakam a napojem. Ten si muzete natocit s automatu sami a dokonce si ho muzete libovolne doplnovat za jednu cenu. Rika se tomu Refill. Musim rict, ze Buritto bylo chutne a byl jsem prekvapen hranolkama, na kterejch byl platek sejra, salsa a sour cream. Nastesti toho nebylo zas tak moc, nechal jsem si misto na veceri. Jedine co me tam zarazelo, je ze to byl spis takovej pajzl mezi fastfoody. Zenska co stala za kasou mela spinave modre tricko s typickym logem TB a stoly nebyly zrovna take dvakrat ciste.Stejne jako vcera, tak i dnes byla v Torontu letecka prehlidka, takze celej den mi nad hlavou litaly stihacky a kdovi jaka letadla. Jelikoz dnesni den je muj predposledni a posledni celej, rozhodl jsem se jit na CN Tower. Byl jsem ale trochu nastvanej na pocasi, protoze je uz dva dny zatazeno a teplo taky nic moc. Prosel jsem kolem Planet Hollywood a koukal jsem ze se asi neco deje ve Sky Domu. Chlapci v cernejch brejlich a pokrikovali zname: Need tickets?...Klasicky prekupnici prodavali listky na dnesni baseballove utkani, ktere se prave odehravalo.Ja si koupil listek na CN Tower za 25 CAD vcetne tax. Je desny, ze 99% cen, ktery jsou uvedeny v obchodech jsou bez taxy, takze se muze dana vec zdat levna, ale nakonec zaplatite mnohem vice a to se tyka i hot dogu. Po te co me zkontrolovali, jestli nemam u sebe vybusninu (v takovem kovovem ramu na vas fouka nejaka vec), vyrazil jsem smer k vytahu, kterej smeruje do sirsiho prstenu torontske veze. Jeste nez jsem se tam dostal, tak jsem se povinne musel vyfotit, abych si nasledne mohl fotku za kurevskou cenu koupit. Nejsem blazen, takze dvacku za dve fotky jsem fakt nedal....Vystal jsem frontu k vytahu, kde vas privita mistni vytahovej ridic a povida vam cosi o vezi nez vas vyveze do 350ti metrove vysky, kde je otaciva restaurace, prosklena podlaha a moznost i vyjit ven, samozrejme okolo vas jsou mrize, abyste nedostali Nuselskej komplex :))). Mrize jsou hodne jemne, protoze prej maly haranti hazeli dolu penize a to kdyz vam takovej mistni desetnik spadne na hlavu, tak vam z te vysky udela vetrani k mozku a vypadne vam spodkem brady ven...Ne delam si legraci, ale opravdu jednim z hlavnich duvodu, proc jsou mrize tak ouzke, byly penize, ktere turiste hazeli dolu. Prosel jsem se jak venkovni cast, tak i vyhlasenou prosklenou podlahu na ktere se muze na kazde jednotlive okno postavit az 14 hrochu a nic se nestane. Pokud si tam asi stoupne patnactej, tak to bude honicka :)) Clovek nema moc prijemnej pocit, kdyz chodi po skle a dole pod sebou vidi pidi lidi. Vsichni turisti si delaji spousty fotek na skle a dokonce se na nem valej, aby jejich pratele v zemich odkud pochazi jim verili, ze tam opravdu byli. Prosel jsem si i vystavu a historii CN Tower, ktera se prave v tomto patre nachazi. Najdete tu ruzna porovnani s jinymi misty, ktera jsou na svete umistena vysoko. Podle vseho, CN Tower by mela byt nejvyssi, s nejvyssim bodem na svete, ktere je pristupne verejnosti. Dalsi vec, ktera me hodne zaujala byl popis vzdalenosti k jednotlivym mestum na celem svete, New Yorkem pocinaje (kterej je nejakejch 500 km vzdusnou carou), Marsem konce (ten je o kousek dal :)) ). Evropskejch mest je tam uvedena hrstka, rekl bych tak pet nebo sest a byl jsem ohromen, ze jedno z tech peti je Praha, ktera je vzdalena od CN Tower nejakych 6500 km. Ne, pokud se ptate, Chrudim tam opravdu nebyla :))))))). Dale je tam spousty fotek a pokud si vzpominate na muj den, kdy v Torontu byla bourka a ja s Johnem jsem cekali az to do veze uderi, tak skutecne tu meli par peknejch fotek, kde blesk protina CN Tower. Udajne by mela byt urcena k tomu, aby stahovala blesky z okoli.Nicmene jsem si koupil listek az nahoru, takze hura do dalsi fronty, ktera smeruje k vytahu. Tento vytah, na rozdil od predesleho vytahu je veden uvnitr tubusu a je o polovinu pomalejsi, tzn urazi 11 km za hodinu. Do nejvyssi pristupne casti veze, Sky podu, se dostanete za 45 vterin. No musim rict, ze muj prvni pocit byl rozpacitej a trochu se mi zamotala hlava, ale za chvilku to bylo OK. 447 metru nad zemi, lide na ulicich nejsou skoro videt, auta jako anglicaky a letadla litaj pod urovni, nez vy stojite. Pohled na mrakodrapy je uzasnej a dokonce bylo videt na baseballoveho utkani, ktere se odehravalo podemnou ve SkyDomu. Dalsi vec je, ze tento prstenec je mnohem uzsi nez ten, kde je restaurace. Udelal jsem tam mnoho fotek, neco i natocil a zaroven se koukal na probihajici leteckou show. Asi po 30ti minutach jsem to zabalil a sjel s mezi zastavkou v patre o 100 metru nize az uplne dolu. Chvili jsem si prochazel suvenyry a pak kolem SkyDomu, sel hledat bankomat.Po te co jsem si vybral par dolacu, jsem si skocil na pivko. Mel jsem chvili cas, tak jsem vysedaval na jedne ze zahradek. Kolem pul seste jsem zaplatil a vydal se smerem stanice metra. Po ceste jsem se stavil jeste v sexshopu, kterej mel lakave napisy na venkovni reklame. Nektere "suvenyry" me zaujaly ;), ale byly pomerne drahe, takze jsem nic nekoupil a sel na zminovane metro.Chvili po seste jsem dorazil do japonske restaurace, ktera je pomerne blizko od mista, kde bydlime. John, Klara a ind Thomas tam uz sedeli a zrovna servirka prinesla na chut porci sushi s tunakem. Mimo Johna jsme si vsichni tri vzali, John zustal verny svemu hovezimu steaku. Sushi jsme zapijeli sake, kterych jsme za vecer urazili nekolik. Jako hlavni chod jsme si vybrali trikrat medium porci sushi, coz citalo asi 18 kousku rybich a par zeleninovych porci. Automaticky nam donesli polevku, na kterou jsem se radeji neptal co vsechno v ni je, protoze je to tak bezpecnejsi a muzete si myslet, ze je to treba hovezi s jatrovymi knedlicky :)). Po te jsme dostali salat a pak obrovskej tac se sushi. Je fakt, ze jsem chvili podle jidelniho listku studoval, ktere vsechny ryby jsou soucasti, ale kdyz jsem se dostal k chapadlu chobotnice, listek jsem radeji odlozil a pustil se do toho. Vsichni jsme se totalne prejedli, John jeste navrhnul, ze pujdeme na zmrzlinu, jelikoz pres ulici maj prej nejlepsi. Snazil jsem se ho presvedcit, ze to neni mozny, jelikoz nejlepsi maj ve Slatinanech, alespon to tam mistni tvrdi a doknoce tam poradaji zajezdy i z okolnich mest :)))))))) Ovsem s Klarou nam to stejne nedalo a i pres plne pupky jsme na ni vyrazili. Ja si vybral kopec kokosove s orechy. Trochu me zarazelo, proc maji plastove nadoby na zmzliny hodne vyprazdnene a dokonce v nekterych uz zadna zmrzlina nebyla. Za chvili nam to bylo osvetleno, to uz jsem mel ovsem pulku kopecku v sobe, ze nasli v mistnim mrazaku mrtvolu, tak doprodavaj zbytky a pak to musi cely vydesinfikovat. Ze ja debil jsem to nevydrzel do tech Slatinan :)))))))))).Prijeli jsme autem domu, ja s Klarou jsem sel vyvencit Jazzy, do ktere jsem se za muj pobyt tajne zamiloval ;) a po navratu jsem koukal na posledni ohnostroj z vystavy CNE, ktera take dnes skoncila. John na druhem pc koukal na StarTrek a ja pisu muj posledni celodenni reportaz.........Ne, ne, neni to uplne posledni, jelikoz zitra je take den, zalezi na pocasi co budeme s Klarou delat, urcite se pred odletem jeste ozvu.......Az priletim pres Helsinky, kde budu pet hodin smrdet, do Prahy, urcite zminim zazitky z cesty i z Helsinek, kam se chci podivat do centra a k mori a dale budu bilancovat, co bylo super a co ne.........Diky vsem za podporu, za to ze jste navstevovali nase stranky a muj personal, doufam ze tomu bude tak i do budoucna, diky za sms, za obcasne telefonaty, ktere potesily a doufam, ze pokud se neuvidime drive, tak 16. zari v klubu Matrix na Zizkove, kde mame koncert.........Budu rad, kdyz se vyjadrite k tomu co jsem se snazil dva tydny denne psat v komentarich ve spodu reportaze, a i vy co je normalne nepisete, nebojte se, nikdo vas nezakousne, faktem je, ze chut do psani jste mi davali casto prave vy a ja skoro kazdej vecer do jedny mistniho casu smolil radky co se v dany den udalo, aby rano az pujdete do prace bylo na netu vse tak jak ma byt..... jo taky byly dny, kdy jsem si dal trochu vice cranberry, takze jsem musel tuto povinnost odlozit :))))......Mejte se a zitra cekejte posledni online pozdravy z Toronta......Vsuvka pro zamestnance a fanousky telekomunikacnich spolecnosti:Prepaid - predplacena karta (Oskarta):*22# funguje naprosto v pohode jak v siti Microcell Canada, tak v T-Mobile USA;zobrazeni castky posledniho hovoru spise v Kanade nefunguje, v USA se mi to jednou objevilo, ale take jsem mel pouze jeden hovor :))Postpaid - pausalni tarif (Oskar):AoC na prichozi hovory nefunguje ani v USA ani v KanadeVseobecne:V Kanade se stava, ze obcas se objevi na displeji telefonu kdo vola, obcas jen prichozi hovor. Jedna se pouze o Microcell, s tim mam zkusenosti.V USA se pokazde zobrazilo jmeno toho kdo vola.Pokryti Microcellu stoji pomerne za hovno.T-Mobile v USA byl v pohode, ale nebyl jsem na moc mistech, takze nelze hodnotit.Na prichozi SMS se moc spolehat neda, zejmena ve spojeni Rogers - Oskar. Mimochodem Rogers je nejvetsi telekomunikacni spolecnosti v Kanade. Ovsem pokryti 95%, to Eurotelaci jsou u nas pekne rozmazleny, tady je to fakt s pokrytim vseobecne bidny.Na co se muzete spolehnout je jednak na SMS od Ceske Sporitelny, ktera vas rada informuje o tom, ze vas bankovni ucet je stale nizsi a nizsi a pak upozornujici SMS od Oskara, ze pokud se nezapojite do nejake sms hry, tak to bude vas zivotni omyl.

31.08.03 (nedele)John vstal jako jeden z prvnich a ujal se pripravy snidane. Nabidl nam nekolik variant, zvolil jsem michana vejce se zdejsi puvodne syrovou a pak nasledne ogrilovanou slaninou. Na dnesni den jsem mel pripraven jakysi plan, jelikoz jsem chtel nechat Johna a Klaru samotne. Po snidani prisel John s napadem, jestli bychom nejeli do mistni ZOO. Celkem jsme byli s Klarou pro, ale branilo nam v tom jedna vec a to ze tam Jazzy nesmi. Torontske ZOO je jedno z nejvetsich na celem svete a navstivit ho na par hodin nema smysl. John si ale nedal pokoje a porad nas presvedcoval, ze bychom tam mohli jet. Ja jsem byl naprosto pro a Klara, kdyz ji John slibil, ze se za ctyri hodiny vratime, taky. Jazzy tedy dostala poprve co jsem tady nahubek na pusu, jelikoz co neni zhruba ve dvoumetrove vysce tak totalne rozcupuje nebo sezere. Ja prisel o mapu Toronta, Klara o boty, o mapu severni casti USA, John o telefon a spousty, spousty dalsich veci. Zkratka hodnej pejsek, ktereho muzete v klidu nechat doma :)). Vyrazili jsme kolem jedenacte po dalnici 401, coz je jedna s nejvetsim provozem v Severni Americe. Asi po trictvrte hodine jsme dorazili na misto. Byla ve meste malinka zacpa. Museli jsme do ZOO vystat asi pulhodinovou frontu, kdy nudne stani ozivoval mistni sasek, kterej neustale zpival nejake pisnicky a vetsina lidi ve fronte s nim.... Ne, ne, ja ne :)))Vstup jsem zaplatil kreditkou a pak jsme vybirali podle planku, kterou trasu v ZOO zvolime. Ja ani Klara jsme netusili podraz. Zvolili jsme tedy tu delsi, odhadovanou zhruba na tri hodky, abychom zase byli zpet u Jazzy. Ovsem Johnovi to nestacilo a chtel videt uplne vsechno a skoro se urazil, kdyz jsme nechteli jit do casti venovane Kanade. Prvni odpadla Klara, ktera pomerne brzo zacala jednotlive pavilony ignorovat. Nebudu nic zastirat, za chvilku jsem ji nasledoval, ale John byl neunavny a presvedceny o tom, ze musime videt kazde zviratko, kazdeho broucka, kazdeho motyla. Mistni ZOO je fakt obrovsky a vubec jsem necekal, ze ho cele, az na cast, ktera je venovana kanadskym zviratum, projdeme. Nasi prochazku jsme zacali v casti venovane Indomalajsii. Opet jsem prekvapen duverou kanadanu, takze muzete jit do pavilonu, kde jsou motyli, kteri letaji kolem vas. Nejsou za zadnym plexisklem, proste volne litaj. Dale jsme videli par opicek, pobavil jsem se v pavilonu pavianu, kdy si tam nekolik opic neustale na sebe oblekalo obleceni a pak legracne lezlo po stozarech k tomu urcenych. Po te jsme zavitali do africke casti zahrady. Trochu tuto cast zkratim - zvirata, zvirata, zvirata. Co me nejvice zaujalo? Pavilon motylu;americke pavilony, kde jsou vsemozne druhy brouku, hadu, netopyru, stiru, mravencu, tuleni, zirafi mlade;australske pavilony, kde muzete jit primo do klece mezi klokany; ledni medved, kterej se snazil rozcupovat plastikovej barel na vodu; prase, ktere hralo v kreslene pohadce Lion King :)); obrovska akvaria s ruznymi rybickami;Harveys, kde si muzete dat poradnej hamburger :)))).No co budu vykladat, ja i Klara jsme byli totalne vodvareny, John nastvanej, ze si nestacil vsechno prohlednout, zkratka si nasel duvod, proc do ZOO jet Ted bez legrace, jsem moc rad, ze jsem tam byl a mam dalsi zazitek, ovsem navstevu CN Tower musim odlozit na zitra stejne jako Sushi Restaurant... ...Po te co jsme se vratili domu (za sedm hodin), koukal jsem jeste z balkonu na mistni leteckou show, ktera je soucasti tradicni vystavy CNE.......John nyni pripravuje k veceri testoviny a ja koncim na notebooku jednu z poslednich story.......Klaro, ne ze budes Johnovi dnesni story prekladat!!! :))))...hm Klara rozsvitila svicky a donesla lahev cerveneho vina, balim notebook, dnes se chysta romanticky vecer, asi si vezmu oblek a motylka...

30.08.03 (sobota) + patek 29.08.03 (ctete nize)Nesnasim rana po parbach. Desne me bolela hlava. John pripravil k snidani bagel s vajickem, syrem a slaninou a ja s Klarou jsme se davali tak nejak dohromady po predesle noci. Zhruba po dvanacte hodine jsme vyrazili na vylet do jezuitske osady Sainte-Marie among the Hurons, ktera slouzila k ucelu obraceni indianu na viru v letech 1639-1649. Osada byla nove postavena v sedesatych letech 20. stol., jelikoz ji v roce 1649 sami Huroni zapalili, aby tak zabranili postupu Irokezu se kterymi v te dobe valcili. Navstevu jsme zahajili obedem v mistni stylove restauraci, kde jidlo pripravuji primo pred vami. Dal jsem si testoviny s hovezim masem, zeleninou a extra chilli. Po te jsme vyrazili na prohlidku. Cena vstupenky byla 10 CAD. Osada neni velika, nachazi se v ni nekolik staveni, kaple, katolicky kostel svateho Josefa, soud, hrbitov, nemocnice, vezeni. Zajimavy propojeni dvou kultur, indianu a evropanu, zejmena francouzu. Co me prekvapilo je, ze si muzete na cokoliv sahnout a dokonce vyzkouset. Nic neni prizsroubovany a okolo niceho nejsou ani provazy. Nevim jak dlouho by tohle mohlo fungovat v Cechach, ale zde jsou duverivy a vyplaci se to. Prijemna zmena behem me dvoutydenni navstevy. Na zaver jsme se sli podivat do zdejsiho muzea, kde je historie indianu a vubec putovani evropanu do Ameriky, jak z duvodu objevovani neceho noveho, tak z duvodu obchodu. Pousmal jsem se nad tim, ze nekdy okolo roku 1650 trvalo 3 roky nez dosel dopis z Evropy prave sem. V osade se take potlouka spousty vsemoznych zvirat z okolnich lesu. Videl jsem tam nejakeho hrabose, John rikal cosi o Chipovi. No v podstate to byla mys jako v te kreslene pohadce. Pri ceste zpet jsme se stavili jeste u Huronskeho jezera u plaze Wasaga Beach. Presto, ze se uz malinko ochladilo, nedalo mi to a sel jsem se vykoupat. Problem je, ze zhruba 100 metru je vam voda nekam po kolena, takze pokud si chcete zaplavat, tak je treba jit hooodne daleko do vody. Udajne mistni plaz je nejdelsi plazi u sladkovodniho jezera na celem svete. Faktem je, ze je opravdu obrovska a neni videt ani na jeden konec. Kdyby byla voda slana, tak klidne uverim, ze jsem u oceanu nebo more. Huronske jezero by melo byt treti nejvetsi v Kanade. Kolem plaze je spousty baru, stanku ktere prodavaji vsemozne kravinky a hodne typickych americkych motelu. Asi po hodinove navsteve jsme pokracovali skrz mistni vesnicky a lesy, zpet do Toronta. Byl jsem rad, ze jsem videl kus prirody nez ty neustale tuny oceli a skla ve meste. Jakmile jsme dorazili domu, ja a John jsme pripravili veceri - salat z cekankovych puku a portugalske klobasy s domacima hranolkama. V pul desaty jsme koukali na ohnostroj a pak Mars, kterej je ted krasne videt, udajne ve ctvrtek byl nejbliz k Zemi, za poslednich 60 000 let...Zitra me pravdepodobne ceka navsteva Sushi restaurantu a CN Tower behem odpoledne. Vse zavisi na viditelnosti...

29.08.03 (patek)Rano jsem si privstal, abych brzo vypadnul do mesta. Klara se rozhodla, ze se mnou vyrazi taky, ale musim pockat az se vrati z banky, kam sla cosi vyridit. Do mesta jsme se tedy dostali kolem dvanacte hodiny. Dnes bylo pomerne zatazeno, takze svoji planovanou navstevu CN Tower pres den jsem odlozil. S Klarou jsme se sli podivat do mistni vyhlasene trznice St. Lawrence Market, ktera se od roku 1901 vyznacuje zejmena prodejem zeleniny, ovoce, masa, ryb a syru. Opet to byla pro me pastva pro oci. Takove mnozstvi syru jsem navidel ani ve Svycarsku. Dokonce maji v nekterych stancich u syru misticku s nakrajenymi kousky, abyste ochutnali nez koupite. Stejne tak to bylo u stanku s klobasama. Dale jsem byl ohromen mnozstvim ryb, krevet, humru a raku. Cena morskych potvor tady neni az tak vysoka a opravdu je z ceho vybirat. Mel jsem v planu si zajit na obed do Taco Bells, ktere neustale Max prosazuje, ale grilovany humr na ohni me presvedcil o tom, ze se mam najist v trznici. Humr byl naprosto uzasnej, pani mi ugrilovala celou polovinu i s klepetem, ktere melo lahodnou chut. Cena za pulku humra s bramborama a houskou byla 10 CAD coz se da ustat. Ovsem jedl jsem ho umelym priborem z umeleho talirku :)) Klara si dala pizzu u vedlejsiho stanku. Trznice je ve dvou podlazich a sezenete tam spousty veci. Sjizdi se sem farmari z celeho okoli Toronta. Po te co jsme se naobedvali, skocili jsme na jedno pivko do Flat Iron Building. Restaurace se nachazi uplne ve spodu budovy v nejuzsim bode.. Klara se pak se mnou rozloucila a ja brouzdal kolem CN Tower. Sel jsem se podivat k Air Canada Centre, kde se konaji jak hokejove utkani Maple Leafs, tak koncerty. Nedavno tady mela koncert Christina Aguilera :)). Udelal jsem zde par fotek a poposel ke Sky Domu. Nejdrive jsem se chtel podivat i dovnitr, ale fronta lidi s detickama a vstupny me odradilo. Zde se zase odehravaji vsemozna fotbalova utkani, baseballova utkani a take koncerty. SkyDome byl oficialne otevren roku 1989 a ma pohyblivou kopuli, takze arena muze byt zastresena nebo naopak. Pokud se hala kompletne zaplni divaky, tak si tam sedne az 65673 zadku :)). Hledal jsem nejakou restauraci, kde bych vzal jidelni listek pro Borryho, ale nasel jsem jen otevreny Hard Rock Cafe. Zasel jsem tedy dovnitr. Bylo tam celkem prazdno. Prohledl jsem si hudebni rekvizity, mezi kterymi byli napriklad kytara Chrise Rei, zupan Stevena Tylera, kytara Beatles, atd....Pokud nechcete platit za vstupne do zminovaneho SkyDomu, doporucuji navstevu prave teto restaurace. Cela polovina je prosklena a vidite vnitrek stadionu. Byl jsem ohromen velikosti az na tolik, ze jsem si dal na baru cranberry juice, no vite s cim :)). Po te, co jsem vypil dva kousky, zaplatil jsem a jeste se naskok stavil v Planet Hollywood. Tam jsem si nedal nic, jen jsem koupil nejaky kravinky. Muj smer byl Eaton Centre, coz je zde nejvetsi nakupni stredisko v centru mesta. Stravil jsem tam asi tri hodiny. Je to takovej hoooodne velkej a nekolika patrovej Novej Smichov :))). Pres zasklenej most se da prejit pres ulici do dalsiho nakupniho centra Bay.Kolem pul seste jsem se vypravil smer Bier Markt, kde jsem mel sraz s Klarou, Johnem a jejich prateli. Bier Markt je zdejsi hospoda, vyhlasena nejvetsim vyberem piv. No 32 tocenejch a vic nez 120 lahvovejch. Muzete si tam dat piva opravdu z celeho sveta. Jako prvni jsem si dal Czechvar, coz je nas Budvar a pak jsem zkusil Dos Equis XX Amber Lager, mexicke tocene pivko. Ma tmavsi barvu, ale chutove dobre, je z nej cejtit trochu karamelu. Dale jsem pokracoval v Hoegaardnech, Tuborgu, Leffe Blonde, Belle-Vue Krieg. Restaurace je nepredstavitelne obrovska, ma nekolik baru a cela je v drevenem stylu. Do restaurace prisli i pratele Johna, ind Thomas, Marylin a Stephanie. K jidlu jsme si dali smes grilovanejch bilejch klobas a nejakych dalsich burtu. Jeste nam k tomu prinesli rychlokvasky. Pochutnal jsem si a je to zmena od mistnich hamburgru. Kolem desate tam zacala hrat mistni kapela. Restaurace byla totalne narvana a moc se mi tam libilo. Pred odchodem mi jeste Klara stacila rozslapnout kryt k fotaku :)).Kolem druhe hodiny ranni jsem v ponekud unavene nalade ulehnul do sve postele.

28.08.03 (ctvrtek)Hmmm, to byl teda napad pit absolutni cranberry, smirnof on ice, pivo, jack daniels. No nicmene jsem vstal, vypil zbytek coly, nic jinyho uz totiz ani v lednici nebylo. Klara vstala asi kolem pul desate s mokrym hadrem na hlave. No to bude dopoledne. Planovali jsme druhou navstevu Wonderlandu. Pujcene auto muselo byt vracene do 10ti hodin dopoledne, tak i pres nasi poopicni naladu jsme s autem vyjeli. Zaplatil jsme castku co po me cernoch chtel (90 CAD i s poplatkama, ale bez benzinu). Vratili jsme se naskok doma a vyrazili na horske drahy. Mel jsem z toho trochu obavu, ale JA jsem dopadl dobre :)))). Hned jak jsme dorazili namisto, ktere je pomerne kousek od mesta, ale daleko od domu kde bydlime, sli jsme s Klarou vyzkouset horskou drahu Minebuster. Je to jedna ze starsich drah, podobne te, kterou zname z uvodnich titulku Step by Step. Klare se tam nejdrive moc nechtelo, ale nakonec se mnou sla a moc se ji tam libilo. Opet jsme vybrali prvni vozejcek a byla to fakt parada. Pokracovali jsme dale k adrenalinove Drop Zone. Klara rikala, ze me tam jen odvede a podruhy do toho nejde. Byla na tom pry nekdy na jare a od te doby se boji. Faktem je, ze me jeji nazor mel malinko odradit. Zvlaste kdyz se neboji na atrakcich kam bych ja asi nevlezl a tady pred touto vezi si neustale rozmejslela jestli jo nebo ne. Prej abych ji nepomluvil v Praze tak do toho jde. Musim rict, ze Drop Zone je hodne husta zalezitost. Sednete si na sedacku a vytahnou vas kolmo nahoru na vez asi 30 metru od zeme vysokou. Sedacka neni moc siroka, takze se na ni moc bezpecne necejtite. Musim rict, ze jak me vytahli nahoru, byl tam hezkej vyhled, ovsem jakmile se sedacka uvolnila a ja padal volnym padem dolu, tak jsem mel regulerne koule az v krku :))). Vzpomnel jsem si na Kouru, kterej by urcite rek, ze to nic neni a ze by byl rad nepripoutanej, aby to bylo jeste adrenalinovejsi :)))). Koupil jsem si neco k piti a s krucenim bricha jsme vyrazili na dalsi atrakci. Zalibila se mi horska draha ve ktere jezdite ve stoje a nekolikrat vysite hlavou dolu. Jmenuje se SkyRider a na obrazku je v pozadi. Neni to spatny, ale neni zas tak dlouha. Ovsem jezdit ve stoje hlavou dolu stoji taky za to. Jakmile jsme se svezli, Klara me tahla na Psyclone, atrakce, kterou jsem popisoval uz minule. Nez jsme se tam ale dostali, sli jsme se podivat na Top Gun. Take atrakce, kterou jsme navstivili uz o vikendu. Problem je, ze je asi jedna z nejpopularnejsich, proto se na ni stoji fronta pres hodinu, ale odmenou za cekani je pak nekolik vrtulovejch otocek. Pripomina mi obrazky z jednoho emailu, ktery jsem nedavno obdrzel. Opravdu kolejnice udelane do vrtule a tocite se kolem a kolem. Po te co jsme slezli z horske drahy jsme uz meli fakt desnej hlad. Sli jsme si dat pizzu do Pizza Pizza fastfoodu. Meli na vyber jen dve a kurvy si uctujou dvojnasobek ve Wonderlandu nez na ulici. Dal jsem si Pepperoni, jeste trochu okorenil oreganem, chilli a cesnekem a objednal si k tomu nejakej tocenej napoj, kterej byl mimochodem naprosto vodpornej. Chutnal jak nejaky chemicky bonbony rozpusteny v coca cole. Vetsi nealkoholickej humus jsem snad od doby limonady zelene jablko, nepil.Po te jsme vyrazili na Psyclone, Klara byla na nej uz poradne nadrzena :))). Fakt jsem si ho uzil jeste vice nez minule a doporucuji vsem kdo na nem nebyl. Link na to jak vypada najdete v reportazi z nedele. Obrovskou nevyhodou jsou velke fronty. Cekate naprosto na vsechno. Od retizkovejch kolotocu - tam to mam zakazano chodit, blinkam, pres horske drahy, tobogany po stanky s jidlem. Jedna atrakce vam zabere zhruba hodinu.Kolem pate jsme vyrazili za Jazzie. Po te co jsme se s ni prosli, dorazil John a ja jsem s nim jel nakoupit zasoby jidla a piti na vikend. Vzali jsme basu Heinekenu, basu John Labbat classic a basu Rickards red. To vse v obchode tomu urcenem - The Beer Store. Maj tam dokonce i Plznicku. Sezenete tam piva z celeho sveta. Pak jsem si skocil do LCBO, tam zase prodavaj jen alkohol, pro vodku. V LCBO me zaujala Corona v pullitrovejch lahvich a stejne tak Heineken. Dokonce tady prodavaj litrovy plechovky mistniho piva, ale jsou hodne tezky, takze asi do Prahy zadnou neprivezu. Nakonec jsme dojeli do potravin abych si koupil cranberry juice na vikend a John potraviny a vsechny veci co je domu potreba. Jo taky jsem si vsadil mistni Lotto, je tam deset melounu a v sobotu se to tahne, tak uvidime :))...Ted je v Torontu 23 hodin, pred chvilkou jsem se dival na ohnostroj, kterej je kazdej den po dobu narodni vystavy CNE. Trva asi 15 minut a je to nadhernej pohled z naseho balkonu, kdy si otevrete jednoho lahvace a pozorujete vsemozne druhy barev, ktere se rozsveci nad siluetou mrakodrapu.....Zitra se chystam do mesta, pravdepodobne zajdu do Skydomu, na CN Tower, zkratka cekejte dalsi reporaz.

27.08.03 (streda)Rano jsme casne vstali, abychom vyrazili do pujcovny aut AVIS. Jeste nez jsme tam dojeli, tak mi Klara pujcila Jaguara, abych si vyzkousel rizeni s automatickou prevodovkou. Udelal jsem kolecko kolem baraku a hura pro auto. Dalsi cernoch, jak jinak, se mnou sepsal smlouvu, mel chvili problem s moji kreditkou, ale nakonec vse dobre dopadlo a pujcil mi Chrysler Sebring, zlata barva, naprosto nadhernej exemplar, kterej si chci vzit jako prirucni zavazadlo do Prahy :))Rozhodl jsme se ridit celou cestu sam, z cehoz Klara moc velkou radost nemela. Faktem je, ze diky automatice a tomu, ze na misto spojky je tam jen siroka brzda, se mi asi dvakrat prilepila na predni okynko a Jazzie preletela ze zadni sedacky mezi nas, ale jinak cesta probehla celkem v pohode :-)). Ridit tady je pomerne bezpecny a jednoduchy. Ridici jsou velice ohleduplni a pomali. Mel jsem malinkou obavu z krizovatek, abych nedojizdel k semaforum, jsou tu na rozdil od Evropy na druhe strane. Takze kdyby svitila cervena a ja dojel primo pod nej, tak je velika pravdepodobnost, ze se vam nekdo podiva z boku do auta. Co mi taky vyhovuje je orientace ve mestech. Ulice jsou ve vetsine pripadech na sebe kolme, takze jezdite bud na sever, vychod, jih, zapad.Po ceste na hranice jsme se stavili na obed v mestecku, ktere je na druhe strane Ontarijskeho jezera. Z nekolika restauraci a fastfoodu, ktere lemovaly mistni silnici, jsme vybrali cinsky bufet, ktery nabizel all you can eat za 5 CAD. Nevahali jsme a sli si dat neco asijskeho. Restaurace otevirala asi za deset minut, udelali jsme tedy kratky sighseeting okolo St. Catharines a vratili se zpet. Kdyz jsme vesli do restaurace, stali jsme slusne u dveri a najedou se v dalce za barem objevila takova starsi seschla pani. Vypadala jak indianka, mela blondaty vlasy s copanky. Jen se na nas otocila a rekla chraptivym hlasem: "anywhere". Zrejme to tu znamena: Vitejte, prosim posadte se u nas, hned se vam budu venovat. :)))))))Sedli jsme si tedy ke stolu a chteli si dat neco k jidlu. Bufet vypadal celkem pripravene, vzali jsme si tedy talirky a hura na to. To byl ovsem omyl. Restaurace byla sice jiz skoro zaplnena, ale stara indianka rekla at si sednem, ze musime cekat az se na stul nanda uplne vsechno, ze si to tak kuchar preje. Tak cela hospoda poslusne sedela u stolu a koukala na pomaleho asijskeho cisnika, ktery nosil jedno jidlo za druhym. Indianka se nam omlouvala, ale rikala ze bratr onoho asijce je v kuchyni sam a vzdycky uvari jedno jidlo a pak zacne pripravovat druhe. Jakmile bylo na stolech vsechno, stara zena dala pokyn a my jsme se si sli naplnit talire. Jidlo bylo pomerne chutne, narvali jsme si pupky, zapili to vodou a razime smer mistni Rozvadov. Jelo se velmi prijemne, hezke pocasi, v aute klimatizace a na dalnici Q.E.W. (Queen Elisabeth West) nebylo ani moc aut. Aby jsme se naladili Ameriku se vsim vsudy, pustili jsme si po A-ha Lifelines a GHV2 od Madonny, typicke album Cross Roads od Bon Jovi. Po te co jsme prejeli most pres Niagaru nas cekala celni kontrola. Tentokrat probehlo vse bez problemu, jen se podival do nasich pasu a prejeli jsme hranice. Buffalo v podstate lezi hned za hranicema. Jeli jsme se za dne podivat jeste ke zminovanemu Anchor baru, vyhlaseneho pripravou kridylek a pak po Main Street smerem primo za nosem. Po ceste jsme videli peknou hospudku, tak jsme se zastavili na pivko. Barman se jmenoval Peter a byl strasne milej. Mohl byt ve strednich letech a porad si s nami povidal. Mam pocit, ze lide v USA jsou o krapet milejsi nez v Kanade. Ptal se odkud jsme a nakreslil nam mapu celeho mesta a doporucil mista, kam se mame podivat. Chtel jsem si u nej objednat americke pivko, tak jsem ho pozadal, zdali by mi nejake doporucil. Mel tam velky vyber, me zaujala jedna pipa na ktere byl zelenej ctyrlistek, coz naznacuje pravdepodobnost irskeho piva. Zeptal jsem se ho tedy jestli se jedna o irske, on kyvl hlavou a odpovedel: "Yes, of course, from New York". Usmal jsem se, ale prekvapive mi nabidl jestli chci ochtunat a natocil mi do panaka malej vzorek. Pivo bylo pomerne hodne horky, zvolil jsem tedy jine, take americke. Po te co jsme si s Peterem popovidali, vydali jsme se smerem centrum, tak jak nam doporucil. Byl jsem prekvapen jak je Buffalo nabozenske mesto. Velke mnozstvi kostelu lemuji silnice a dokonce jsme narazili i na hrad, kterej byl soucasti jedne z ulic. Chteli jsme se do nektereho z kostelu podivat, ale vsechny byly zavrene. Jakmile jsme dorazili do centra, zaparkovali jsme pred City Hall. John nas neustale od Buffala odrazoval a rikal, ze je to ugly city. Musim rict, ze ja i Klara jsme byli prijemne prekvapeni, ze to tak neni. Buffalo je starsi americke mesto, nejsou tam zadne moderni mrakodrapy a hodne mi pripominalo stare filmy, ktere se odehravali napriklad v NY. City Hall vypada jako nekolikrat vetsi hotel Internacional v Dejvicich. Budovy jsou vetsinou zabarvene do hnedocervene barvy a maji mensi okna. S Klarou jsme prosli zdejsi pesi zonu, podivali jsme se k hokejove hale, sesli k nabrezi k jezeru, prohledli si stare vojenske lode a ponorky a vydali se zpet k nasemu Chrysleru. Po ceste jsem se stavil v mistni trafice a nakoupil par pohledu. Dalsi mila pani si se mnou zacala povidat, ptala se odkud sem a byl jsem celkem ohromen, ze spousty zdejsich lidi vi kde je Praha a kde je Ceska Republika. Na Chrudim jsem se ovsem radeji neptal :-)))). Zpatecni cestu jsem zvolil jinou, nez tu kterou jsme prijeli. Vydali jsme se smerem na sever po dalnici 190 pres mosty a ostrov k Niagare. Mosty jsou obrovske a vetsinou zpoplatnene par mistnimi haliry. Projeli jsme kolem americke strany Niagarskych vodopadu, videli jsme oblaka vody jak se vznasi na mesteckem a dostali jsme se zpet ke kanadskym hranicim. Celnik byl take v pohode, jen chtel vedet co vezeme a ptal se nas, jak se nam libilo Buffalo.Meli jsme desnej hlad, nevedeli jsme kterej fastfood vybrat, Klara chtela krale karbanatku (z Zenaty se zavazky prelozenej Burger King) a me to bylo celkem jedno. Nakonec jsme se rozhodli pro Subway, kde delaji naprosto vynikajici sendvice. Klara si dala kureci, ja si vybral Steak and Cheese. Muzete si vybrat bagetu do ktere to vse chcete a zaroven si muzete rict co chcete aby bylo soucasti sendvice. Myslim tim zeleninu a sos. Musim rict, ze jsem se najedl poradne a pak s plnym brichem jsem se vratil na Q.E.W. abychom jeli na Toronto. Ukajel jsem se rizenim na ctyrproudove, typicky americke dalnici a hrozne tady zeru tiraky, kterejch tu je pozehnane a vypadaj presne jako ty, co vzdycky ridil Bud Spencer :))))).Asi kolem osme jsme dorazili domu a sli na toceny pivko do mistni hospody. John byl na jakesi firemni party, tak jsme vyrazili sami. Dal jsem si dve toceny Rickvards Red a jednu Stellu a prolozil to vodkama s cranbbery juicem, jelikoz si to dnesni udalosti bohuzel vyzadovaly. Po te co jsme dorazili domu, Klara dostala slinu a vypili jsme spolecne celou lednici a koukli take do tajemstvi domaciho baru. Opravdu Jack Daniels na zaver vecera nebyl dobrej napad.I kdyz to byl den plnej zazitku, pro me byl tento den smutnej.

26.08.03 (utery)Na dnes jsme planovali s Klarou vylet do USA, ale nakonec byl z nekolika duvodu zmaren. Jednak jsme si prispali, dale jsme nemohli pouzit Jaguara k ceste za hranice a je nutne si z duvodu pojisteni pujcit auto z pujcovny. Ok, vyjeli jsme kolem poledne do pujcovny. Jelikoz Klara ma nekde zasantrocenej ridicak, chteli jsme pujcit auto na muj. Kdyz jsme dorazili do pujcovny, mistni cernoska (jak jinak, prijde mi, ze moc bilejch tady podradnou praci nedela, bud nemakaj vubec, valej se na ulicich, zebraj a nebo makaj v uradech). Kdyz jsem si zrovna vzpomnel na ty zebraky, predstavte si, ze jak jsme zvykli napriklad z Prahy, kdy vam kluci na krizovatce umejou okno a pak si reknou o prachy, tak tady jdou rovnou na vec. No vlastne proc se zdrzovat mytim oken, rovnou s kelimkem k okenku auta a davaj. Vubec se tady se zebranim neparou. To v Praze jsou pomerne slusni, ale na druhou stranu, tady zase tolik nesmrdej, az na cinskou ctvrt.........Abych se vratil k dnesnimu dni, cernoska me pozadala o muj mezinarodni ridicak, teda aspon v Praze mi bylo receno, ze mezinarodni je. Koukala na nej ze vsech stran a z nejakejch nepochopitelnejch duvodu nerozumela udajum na nem napsanych :)) Uznavam, ze jsou jednotlive kolonky popsany v cestine, ale kurva, tak kdyz je to mezinarodni tak nechapu proc tomu zdejsi cernosi nerozumej. Musim ale rict, ze se pani snazila byt mila a zavolala dalsi zamestnance, samozrejme taky cernochy. Chvili jsem si pripadal, ze jsem nekde v Ugande. Nakonec celej snem cernochu rozhodl, ze jsem obycejnej bilej Cech, s kartickou ktera se tvari jako ridicak, ale misto "Issued date" je tam napsano pouze cesky "Datum vydani". Nedokazal jsem je presvedcit, ze rok 1991 neni rokem propadnuti ridicaku, ale rokem kdy jsem uspesne absolvoval ridicske zkousky :))OK, vzdal jsem to a zkusili jsme najit jinou pujcovnu. Tentokrat jsme se spolehli na AVIS. Kancelar byla soucasti mycky. Kdyz jsme otevreli dvere do kancelare, bylo tam pomerne sero, jen jsme videli dve bile ovalne kulicky kousek od sebe a pod nimi rada cehosi bileho. Jakmile proniklo svetlo do kancelare, zjistili jsme, ze se na nas smeje dalsi cernoch. Tentokrat jsme byli uspesni, nevim jestli rozumel ceskymu ridicaku, ale celkem nedelal cavyky. Zjistil jsem, ze je pomerne hodne hodin a ze by bylo celkem skoda si pujcovat auto odpoledne, kdyz si ho muzeme pujcit zitra rano. Rezervovali jsme tedy na zitra. Teste se na reportaz, protoze jednim necekanym benefitem je, ze minimalne par kilometru budu muset ridit a cernousek nam mile oznamil, ze vsechny auta maji pouze automatickou prevodovku. Nikdy jsem takovy auto neridil, tak uvidime zitra.......Po te co jsme udelali rezervaci, stavili jsme se doma pro Jazzie a vyrazili na nakup. Sli jsme do zdejsich potravin. No pro me to byla pastva pro oci, nevedel bych co nakoupit drive. Mnozstvi zeleniny, masa, omacek, ryb, krabu, krevet. Nakonec jsem koupil osvedcenej cranberry juice, abychom si udelali veselejsi odpoledne. Ne samozrejme po dzusu, ale po te vodce, kterou jsme tam nalili. Na obed jsme se vypravili do Harveys. Je to znamej kanadskej fast food, kterej byl i jeden cas na Vaclavaku. Borry by jiste mohl vypravet ;-)). Dal jsem si burger s nazvem Ultra. Podobnost s albem nejmenovane kapely ciste nahodna. Hambac delaj na grilu podobne jako v Burger Kingu. Ovsem se vas zeptaj co vsechno na nej chcete dat. Jelikoz nejsem vybiravy, byl jsem k tomu od malicka veden :)))), rekl jsem, dejte tam VSECHNO. No tak ta mila pani se snazila mi tam nandat vsechnu zeleninu, omacky, majolky, kecupy a nahoru jsem si dal dat jeste par kolecek jalapenos, aby to bylo malinko ostrejsi. Opravdu byl moc dobrej a cena celkem OK. Za burger + colu jsem platil okolo 6 CAD. Klara zapomnela doma vsechny papiry, vratili jsme se tedy na otocku zpet, namichali absolutni cranberry a vydali se k mistnimu zamku Casa Loma. Alespon jedna pametihodnost. Na rozdil od hradu a zamku v Cechach a na Morave, kdy souvisi s historii nejakej zavrazdenej kral, knize nebo vyhrana valka, tento postavil mistni zbohatlik sve pritelkyni na zacatku dvacateho stoleti. Jmenoval se Sir Henry Pellatt, prominentni torontsky financnik, tovarnik a vojak. Ona se jmenovala Mary Dodgeson a kdyz se seznamili bylo ji dvacet let. Tehdy hodne cestoval po Evrope a prave tam se inspiroval hrady a zamky. V roce 1911 mel na svem konte pres 17 milionu dolaru a s mistnim kanadskym architektem E.J.Lennoxem postavil sve kocice hrad. No napada me, ze to byl asi peknej blbec, kdyz ji ten hrad venoval, ale byl to celkem mladej kluk a asi obcas myslel necim jinym nez mozkem :))) Sir Henry zemrel roku 1939 ve veku 80 let a jeho telo lezi v torontskem mausoleu.Prohlidku hradu jsem si nechal ujit, jen jsme se prosli kolem, koukli do zamecke zahrady a vydali se do cinske ctvrti udelat par fotografii. Mame bohuzel smulu na mistni bezdomovce a opet jsme narazili na nejakeho kraveveho, flekateho, proste ble....Rikal jsem si, ze do cinske ctvrti jedine ve skafandru. Nechapu, jak si tam muze nekdo neco vubec koupit. Chvili jsem mel na voditku Jazzie a zakazoval jsem ji olizovat cokoliv, co se valelo po zemi....Cinska ctvrt je pouze idealni k toceni videoklipu a foceni....Po te, co jsme dostali pokutu za spatne parkovani, vyrazili jsme smer Eastern Beaches. Pokud se hraje v Torontu nejake mistrovstvi v plazovem volejbalu, tak je to vzdycky prave zde. Prekrasna plaz, opravdu si pripadate jak u Oceanu, na plazi jsou Lifeguards, kdyby jste se nahodou zacali topit, tak mistni krasavice vas budou zachranovat. Prekvapive nejsou cernosky a jsou hubeny. My jsme se jen prosli s absolutni cranberry kolem vody a dnes jsme koupani vynechali, bylo pomerne chladno, celou noc prselo jak z konve.Po te co jsme dorazili domu, na rychlo jsme skocili do mistniho venkovniho bazenu, to uz s Johnem dohromady a ja mezitim zacal pripravovat tradicni recept pecenych paprik, ktere se nasledne nakladaji do cesneku s octem. Je to balkansky recept, tak jsem zvedavej, jak jim to tu bude chutnat. Klara pripravila k veceri lasagne a salat a po veceri jsme se jeste s Johnem jeli podivat na nocni vyhled ze CN Tower. Je uzasnej zazitek stat 360 metru nad zemi, Torontem a dokonce se divat primo pod sebe prosklenou podlahou. O CN Tower ale jeste napisi priste, protoze se na ni chystam behem dne. V noci je nadherny pozorovat osvetleny mesto, ale pres den je videt o trochu vice a pry pokud je jasno, tak je videt az na Niagary.......Po te co jsme se vratili z nocni prohlidky Toronta jsem dodelal nalozeny papriky a chystam se spat......zitra se urcite prijdte podivat do meho personalu, pokud tu bude dalsi zaznam, prezil jsem cestu v mistni doprave v aute s automatickou prevodovkou....zitra nas ceka opet USA....

25.08.03 (pondeli)Jsem desne utahanej, ale neda mi to nenapsat o dnesnim dni par radek.Tak tedy: Vstal jsem kolem pul devate, mistni delnici si dnes moc neprispali, takze od brzkych rannich hodin tu jiz neco budovali zbijeckama. Je hrozne zvlastni, jak v Praze nadavame, ze se celej rok neco v ulicich rozkopava, ale tady je to naprosto stejny. Torontane si z toho uz delaji vtipky a rikaji, ze cely rok dely na dve rocni obdobi. Zimu a opravy silnic.Myslel jsem, ze vypadnu hodne brzo z domu, ale s Klarou jsme se zakecali a sporadali jeste kridla, ktera jsme dovezli z Buffala. Po te jsem schladil usta jednim lahvovym pivkem a vyrazil na metro. Dnes jsem byl chytrejsi a koupil si jen jednorazovou jizdenku. Ano jsem Cech a tudiz jsem prisel na to, jak cestovat cely den aniz bych platil celodenni a zaroven na me nemohl revizor.Celej dnesni den jsem totalne proflakal, hledal jsem jednu budovu, protoze jsem ji chtel za kazdou cenu vyfotit. Je v centru a po dvou hodinach hledani, jsem byl uspesnej. Musim rict, ze je to jeden z nejhezcich pohledu na cast Toronta. No posudte sami: Flat Iron Building. Dalsi vec, kterou jsem hledal byl bankomat, kterej by byl tak laskavej a vydal mi prachy. Nebylo to nic jednoduchyho, ale asi po hodinovem hledani a zkouseni vsemoznych ATM, jsem jeden nasel. Huraaa muzu jit na pivo. Dnes bylo opet desny vedro, takze pivko prislo k chuti. Stavil jsem se v jiz osvedcene restauraci Hooters. Vypil jsem ctyri Red a vydal se metrem o kus dal. Mel jsem desnej hlad, ale nic jsem si nedal, pokud nepocitam hranolky v Harveys, jelikoz jsme planovali k veceri obrovskou zranici v jedne asijske restauraci. Kolem seste hodiny jsem svoje putovani po centru zabalil a rozhodl se jet domu zdejsi tramvaji. Nastoupil jsem tedy a vyrazil. Nevyhodou je, ze tramvaje nejsou klimatizovany oproti metru, takze se tam clovek pekne spoti. Celkem bez problemu jsem nasel misto kde bydlime a z konecne tramvaje to je asi patnact minut pesi chuze mezi mistnimi typickymi americkymi baracky se zelenou travou pred nimi. Jakmile jsem dorazil domu, neustale jsem posilal Klare sms, ze jsem pred barakem at, mi prijde otevrit. SMS asi neobdrzela, takze s bolesti v srdci jsem vlozil do N6610 moji SIM a vytocil jeji cislo. Po chvilce mi zvedla telefon. Pozadal jsem ji tedy, zdali by byla tak hodna a sjela dolu mi otevrit, kdyz jsem prave venoval penize Microcellu a Oskarovi. Ona mi odpovedela jen jednoduchou vetou: A proc nepouzijes klicek co jsi od nas dostal k venkovnim dverim. Aha, Robik na neco zapomnel. Otevrel jsem si tedy penezenku, vyndal elektronickej klicek a vyjel do 23 patra naseho panelaku. Po chvilce dorazil John z prace a vydali jsme se na veceri do restaurace Mandarin. V podstate se jedna o restauraci typu "all you can eat" asijskeho typu. Cena vecer je zhruba 20 CAD na osobu. Muzete se dosytosti najist na ruzne zpusoby pripravenejma krevetama, muslema, salaty, kurecim masem, hovezim masem, nudlema, ryzi, zmrzlinou, zkratka vsim na co si vzpomenete. Moc jsem si pochutnal a dalsi vyhodou je to, ze si objednate jeden drink a cinan vam automaticky jeste doleva vodu do sklenicky, kterou mate na stole. Takze nemusite ani moc utracet za piti.Po tom co jsme si narvali pupky jsme se sli projit s Jazz do jednoho z mistnich parku, kde proteka reka a po te co jsme se vratili domu jsem si s Klarou otevrel Smirnoff on ice a kecal na balkone. Nyni se chystam do postele i ja, tady je akorat pulnoc, v Praze uz mozna nekteri z vas stavaji do kolbenky. Takze hezkej pracovni den v Cechach a Tobe Robiku dobrou noc :-))

24.08.03 (nedele)Dnes se rozhodl John pripravit pry typickou kanadskou snidani. Jednalo se o smes michanych vajicek, grilovane slaniny a takovych vajecnych placek, ktere pripominaly sytejsi palacinky. John me presvedcil, at si na ne naleju hooodne, ale hoooodne mistniho javoroveho sirupu. Ucinil jsem tedy tak a i presto, ze nejsem milovnikem sladkych jidel, docela jsem si pochutnal. Kolem poledne jsem se vypravil do Paramount Canadas Wonderland. Jedna se o mistni lunapark, ale spise bych ho prirovnal k Disneylandu, ve kterem jsem nikdy nebyl:))). Vstup stal dnes 50 CAD, coz je kurevsky hodne, ale druhej vstup mam zdarma, coz jeste vyuziju. Prvni tri hodiny jsem se tam potloukal sam, protoze moji pratele byli zaneprazdneni domacimi povinnostmi, nechtel jsem je tedy obtezovat. Musim rict, ze jsme si tam ze zacatku pripadal jak totalni blbec, vsude na me mavali nejaky plysovy zviratka. Musim se priznat, ze prvni co jsem v tom vedru hledal nebyl ani Mickey Mouse, ani kacer Donald, dokonce ani Maxipes Fik, ale stanek s pivem. Pokud byste v kanadskem Wonderlandu, hledali nekterou z techto postavicek, verim, ze budete mit vetsi stesti jak ja s pivem. Snazil jsem se ignorovat stanky, ktere neustale nabizely cold soft drinks a hranolky pro zdejsi vyzranou verbes. To si nedovedete predstavit co je tu tlustech lidi a co jich bylo vcera v USA. Staty a Kanada by mohly v klidu delat reklamu na hamburgry a to si zdejsi obcane nemusej na sebe nic oblekat. Faktem je, ze opakem tloustiku jsou mistni Britney Spears a chlapci vypadajici, jako by patrili do nejakych klucicich kapel typu N-Sync. Ovsem je k tomu nutne si na oblicej napatlat nejaky sracicky a oblect si na svoje mlade telo kratke prilehave tricka. Ovsem je tu jedno nebezpeci, ze se zejmena u mladych divek zacinaji objevovat misto krasnych pupicku s piercingem jiz male pneumatiky, ktere vyusti ve zminovany Big Mac look-a-like.Zpatky k memu problemu s napoji. Ano, nakonec me jeden z plysovejch medevedu presvedcil, ze si mam dat jejich very cold coca colu. Jelikoz jsem byl totalne vyschlej a totalne nasranej, dal jsem si tu nejvetsi, coz bylo skoro polovina cisterny. No a co se nestalo, kdyz jsem byl totalne prepitej, mocovej mechyr nafouknutej, nasel jsem zahradku s tocenym pivem. No s pivem, tocili tu Budweiser a Blue Labbats. Zvolil jsem tedy i pres moji totalni nasycenost jeden exemplar toceneho, samozrejme bez peny a do kelimku. Nekup to za 150 korun. Behem doby co jsem byl ve Wonderlandu sam, jsem se na zadnou atrakci nevydal, ale cekal jsem na Klaru. Mezitim jsem udelal par fotek, zamknul veci do skrinky a Klara dorazila. Ve Wonderlandu bylo desetitisice lidi, coz je naprostej vorpuz a jako strizlivej se to neda zvladnout. Klara byla nastesti trochu chytrejsi nez ja a doma urazila par Smirnoff on ice. Vyrazili jsme tedy na atrakci, ktera se jmenuje Top Gun. Je to jedna ze zdejsich horskejch drah. Radeji to budu nazyvat rollercoaster, protoze to ma takovej vseobecnejsi vyznam. Na tuto atrakci jsme stali frontu zhruba pres hodinu, ovsem stala za to. Vyhodou je, ze si muzete vybrat i na jakem miste chcete sedet, eventuelne stat, ale prirozene podle toho se take ceka dana fronta. My jsme zvolili uplne prvni vozejcek a s nasi prazskou horskou drahou se to moc srovnavat neda. Kdyz jsem uz asi po treti visel hlavou dolu a pripadal si, ze kazdou chvili musim narazit do ocelove konstrukce, malem jsem si striknul do textilu. Byl to fakt ulet, vrele doporucuju. Mezi atrakci byly hranolky u mistniho stanku. Delaj tu fakt luxusni, jsou domaci jeste se slupkou. Klara me premluvila, abychom vyzkouseli mistni Psyclone, coz je obrovske kolo, vypadajici jako kladivo, ktere se houpe a zaroven otaci. Nastesi se neotaci moc rychle, takze muj blinkaci komplex byl jednoduse prekonan. Fronta na tuto atrakci byla asi 45 minut. Moc se mi libilo vyset asi 30 metru nad betonem hlavou dolu, opravdu nadhera. Neee, opravdu super, skoda, ze tu nejste se mnou. No a posledni atrakce, na kterou jsme se dostali jeste pred setmenim byla dalsi horska draha Vortex, ktera vedla mistni skalou a smerovala do jezirka, ktere bylo pod ni. Fakt moc pekne a super, tesim se na moji dalsi navstevu. Je tam par dalsi adrenalinovych atrakci, ktere hodlam vyzkouset. Doufam, ze v tydnu tam nebude tolik lidi.Po te co jsme malinko zabloudili v ulicich velkomesta, jsme se s nasim Jaguarem premistili domu na nase sidliste. Zastavili jsme v jedne hospudce na Nachos a dve pivka. Nachos vyborny s jalapenos paprickama, tak jak maj bejt a pivko jsem zvolil Stellu pak nektere z mistnich, ale nemuzu si stale zapamatovat jejich jmena. Nicmene jdu spat a zitra vyrazim rano do mesta...Diky vsem za komentare a sms co posilate. Se mnou je to malinko komplikovanejsi, jelikoz mam vice SIM a pouze jeden telefon, ale kdo chce, tak si me najde ;-)) A obcas sms vubec nedorazi :-((........Dobrou, jdu spat, a vy asi vstavate, teda Moucha, kterej je akorat na ICQ :-))

23.08.03 (sobota)Dnes jsme si trochu pospali. Po snidani, kterou jsme si udelali kolem dvanacte hodiny jsme vyrazili na vylet. Konecnou zastavkou mel bejt Anchor Bar, restaurace proslula puvodem originalnich kridylek v Buffalu, NY.Jakmile jsme vyrazili z Toronta na dalnici, ktera ma asi pet pruhu byla obrovska zacpa, cestou k Niagarskym vodopadum jsme se zastavili na nekolika mistech. Prvnim mistem byla benzinova pumpa u naseho baraku :)) Dale pak zdimadlo pro mistni nakladni lode. Jeste nikdy jsem nevidel zvedat most pres reku, kdyz projizdi lod. Pusobilo to skoro strasidelnym dojmem, kdyz kolem nas obrovska nakladni lod projizdela na rece, ktera je siroka jako tretinova Vltava v Praze. Obrovskej kolos kolem nas v tichosti projel, most se vratil na sve misto a my jsme mohli projet, abychom se podivali k jednomu z nekolika zdimadel, kterymi lode proplouvaji. Musim rict, ze oproti tem co jsou v Praze a blizkem okoli, tohle bylo nekolikrat vyssi. Nesmim ovsem zapomenout, ze kdyz jsme se s Klarou ukajeli nad velikosti lodi, mezitim me v tichosti okusoval nejaky mistni hmyz, takze dnes mam na nohach obrovsky pupence jako od nejakejch maxihovad... Udelali jsme par fotek zdimadla, jako spravny turisti a vyrazili dale, smer vinoteka Hillebrand v blizkosti mestecka Niagara-on-the-Lake. Ochutnali jsme par vzorku vina. V okoli jsou obrovske vinice s mnozstvim druhu vin. Vzpominam zejmena na xeri2xeri, kterej by tu byl ve svem zivlu. Zhruba po hodine jsme se vydali skrz zminovane mestecko, ktere je opravdu nadherne diky parkum a starym budovam, k mistnim svetoznamym vodopadum. Musim rict, ze cesta k Niagarum je hezka a vidite kus prirody. Po te co jsme dorazili na Niagary, byl jsem ohromen mnozstvim hotelu a kycovych restauraci a atrakci pro deti. Musim rict, ze se mi to libilo a pripominalo mi to takove detske Las Vegas. Vsude svetelne reklamy, Planet Hollywood vypada jako kopule, Hard Rock cafe, zkratka vsechni se snazi nalakat turisty prave na jejich atrakce, jidla, piti, atd...Ja Klara jsme se vypravili na proslulou lod Maid of the Mist, ktera projizdi pod vodopady. Prvnim obrovskym vodopadem jsou American Falls, 61 metru vysoke a druhymi mnohem dramatictejsimi jsou Horseshoe falls, 58 metru vysoke s prepadovou hranou delsi nez 650 metru. Opravdu zazitek, kdyz lodi vjedete mezi padajici vodu. Kazdej turista dostane modrou plastenku, aby se nezamokril a tady jsem opravdu poznal proc. Musim rict, ze jsem mel husi kuzi na zadech, kdyz se z reproduktoru lodi ozvalo tesne pod nejvetsim vodopadem: Ladies and Gentlemans, this are Niagara Falls...Abych se vratil k plastenkam, je docela legracni, kdyz jste na lodi a vsichni jsou navleceny v modrejch prezervativech. Az budou fotky, urcite je dam do galerie. Cesta na lodi trva zhruba pul hodiny. Po te jsme s Klarou a Johnem vyrazili vyzkouset Planet a tak mu dat jeste druhou sanci i kdyz tady na Niagarach. Nejdrive jsem si prosel vesnici, udelal mnozstvi fotek a pak premistil do restaurace. Musim rict, ze jsem byl opet v PH, tak jak ho znam. Naprosto narvana restaurace, narvanej bar a Terminator presne tak jak ma bejt. Zavzpominal jsem na stare casy a pravdou je, ze se mi trochu po teto restauraci zastesklo, samozrejme po obdobi, kdy v nem jeste nepracovala ta krava, kvuli ktery jsem dal vypoved. Restaurace je obrovska a strop ma udelany ve tvaru kopule, stejne jako logo. Pokecal jsem tam s chlapkem co prodava merchandise, pokecali jsme o testech, ktery musi kazdej zamestnanec absolvovat. Taky jsme pomluvili Planet v Torontu. Rozhodl jsem se Planet podporit a nakoupil nejaky drobnosti. Po te co me John vyblejskl pred vchodem do PH, jsme se vydali smer USA. Asi po triceti kilometrech jsme prejeli most nad rekou, ktere vede k Niagaram a hned za mostem byly hranice. Ne jako v Rozvadove, kde vetsinou byva otevren jen jeden prujezd, zde jich bylo kolem deseti. Mnozstvi aut v nekolika radach. Byl to pro me zvlastni pocit, pripadal jsem si jako kdyz jedu nekam do Nemecka na koncert, ale vsude kolem visely americke vlajky a byly napisy Welcome to United States. Po te co dosla rada na nas, mistni celnik mel nejaky problem s nasimi pasy. Byli jsme tedy pozadani, zdali bychom se premistili k imigracnimu. Vyplnili jsme s Klarou nejakej papir, akorat jsme nevedeli, co mame psat do mista pobytu, kdyz jsme tam jeli jen do hospody. Mistni celnik tam tedy vepsal adresu hospody a popral dobrou chut. Takze kdybych byl hledanej, tak v USA maj zaznam, ze me maj hledat v pristich sesti mesicich v Anchor baru :))). Musim rict, ze jsem se ale necitil na hranicich moc dobre. Vsude jsou vylepeny obrazky nejakejch nasilniku a popsany co presne udelali. Vetsinou jsou to masovy vrazi, ktery se potloukaj po statech. Taky tam bylo spousty fotek deti, ktere se ztratili svym rodicum. Nemel jsem z toho dobrej pocit.Po te, co jsme byli mistnim pracovnikem prolustrovani a propusteni, vydali jsme se hledat restauraci. Nebylo problem ji najit, je opravdu kousek za hranicema v Buffalu. Anchor Bar, je proslulej tim, ze je originalni v priprave svetoznamych kridylek. Pribeh vypravi, ze jeden patek v roce 1634 byla busy night a nekdy kolem pulnoci dostali hoste hlad. Majitelka restaurace pripravila tedy neco co nabidla hostum restaurace. Byla to kridylka na kterych si vsichni pochutnavali. Matka Teressa pripravila recept na kridylka, ktera se nyni prodavaji po celem svete pod jmenem Buffalo wings.My jsme si objednali celkem 60 kusu [BBQ, Hot, Suicidal]. Musim rict, ze Sucidal byla opravdu hoodne ostra. Opet mi odpadavala kuze a zbytek vlasu z hlavy. Kridla nam prinesli na obrovskem stribrnem tacu, kterej postavili pred nas na stojanek k tomu urceny. Naprosto jsme se prezrali a k tomu nam tam hrala cernosska jazzova kapela s jejich starou zpevackou a taky cernoskou. Pivko nam ke kridlum chutnalo, popijeli jsme Genesee Cream, coz je mistni americke pivko, ktere podavaji ve dzbanku se sklenickami podle poctu lidi co jsou u stolu. Dzbanku jsme vypili nekolik. Po te jsem si nakoupil par omacek na kridla, skamaradil s cernochy z kapely, udelal par fotek a pak zpet do Kanady. Ja a Klara jsme v aute po tak narocnem dni usnuli a probudili se az v garazich na Glanlake avenue - misto kde bydlime......

22.08.03 (patek)Rano opet probehlo bez problemu, Klara pripravila snidani a John vypadl do prace. Dnes, abych neobtezoval, jsem se rozhodl jet sam mistnim MHD do centra. Kousek od baraku na Novodvorsky ma zastavku metro, je to blizko mistniho nejvetsiho parku v Torontu, kterej se jmenuje High Park. Moje turne jsem zacal na Hlavaku, cili Union Station. Bohuzel jsem se nedostal na nastupiste, jelikoz tam muzes jit jen s platnou jizdenkou. Vydal jsem se tedy k CN Tower, abych nasledne sel zkontrolovat Planet Hollywood, jestli je v provozu. V provozu byl, ale dockal jsem se obrovskeho zklamani. Nikdo se mi nevenoval, kdyz jsem do restaurace prisel. Mohl jsem se prochazet po obou patrech a ani hosteska me nezastavila a nezeptala se, co si preju. Usadil jsem se tedy na bar, ze si objednam Terminatora, na kteryho jsem se celou dobu tesil. Barman mi dal nejakej divnej napojak, nebyly tam vubec filmovy drinky, tak jak jsem byl z PH zvyklej. Zeptal jsem se jestli delaj Termouse, on jen kyvnul a cosi mi namichal. K Terminatorovi to melo celkem daleko. No nicmene jsem to vypil, podival jsem se do otresneho jidelaku, zaplatil a zmizel. Vubec mi me nenapadlo, ze z PH muze bejt takovej pajzl. Chvili jsem se prochazel po centru a dostal jsem hlad. Kousek od CN Tower se nachazi restaurace Hooters, na kterou jsem dostal reference z Prahy. Vyrazil jsem tedy tam. Restaurace je vyhlasena Philly sandwichem a Buffalo wings no a zejmena obsluhou :))) V restauraci obsluhuji byvale i stavajici modelky, maji hodne kratke kratasy prilehle k prdeli. Dale maj bila tricka a hodne hodne upnuta na telo. Musim rict, ze manazer musi bejt homosexual, jinak neni naprosto mozny tam v klidu pracovat. Jeste k tomu vsemu jsou hrozne mila a rikaji vam Honey a obcas na vas familierne sahnou, coz ovsem prirozene nevadi. Objednal jsem s Philly Steak Sandwich a moc moc jsem si pochutnal. Zaplatil jsem a vypadnul do mesta. Prochodil jsem opravdu kilometry, podival se do nekolika obchodu s cedeckama (HMV,...). CD jsou tady oproti Praze levny. Novinky stoji v rozmezi od 19 - 25 CAD. Daj se ovsem sehnat i levnejsi a prumer je spis ta dvacka coz je 400 Kc. Zastavil jsem se v nejake mistni hospode, dal si tocenej Heineken a napsal par pohledu. Pak jsem se dostal do Queens Parku. Byl jsem prekvapenej mnozstvim obrich veverek, ktery jsou ve zdejsich parcich. Opravdu se daj pocitat na desitky a jsou hrozne opraskly. Muzete si je klidne pohladit, ale pokud jim date nejakej orisek, coz je oficialne zakazany a platej se za to pokuty.S Klarou a Johnem jsem se sesel v jedne restauraci a vypili jsme tam spolecne nekolik Sangrii. K veceri jsem si vybral kureci sandwich s majonezou a domacima hranolkama. Po te jsme se vydali pro auto a ja a John jsme vyrazili do baru, Klara jela domu, aby vyvencila Jazz (pejsek). Na chvilku se mi musela vymazat pamet, takze si nepamatuju kde jsme asi pul hodky byli :)), ale pak si vzpominam, ze jsem byl v baru a pil Cranberry s vodkou. Urazil jsem jich sest a po te zmenili lokal. Byli jsme v nekolika zdejsich barech a pak skoncili v jakesi prosklene restauraci, abychom si s Klarou objednali BBQ Ribs a pivo. Cestu domu jsem prospal, byl to pomerne narocny den.....Zitra nas cekaji Niagary a vecere v Buffalu (USA)

21.08.03 (ctvrtek)Dnes jsem se konecne vyspal az do deviti mistniho casu. Rano jsme si pripravili malinkou snidani a chvili pred polednem jsme jeli k mistnimu "rybniku" zvanemu Lake Ontario, abychom se lodi premistili na ostrov zvany Central Island a tam se koupali. Nejdrive jsme sli ovsem na pivko a maly obed. Neuvedomil jsem si ze nejsem v Evrope a objednal jsem si kridylka extra hot. Malem ze me slezla kuze, ale nebyl jsem mekkej a vsechny je snedl. Byly naprosto uzasny a chuti pripominaly presne takovy co jsme delali v Planetu. Musel jsem vypit nekolik plechovkovejch Blue Labbats, abych to uhasil.Po obede jsme se valeli na zdejsi plazi a kdyz jsme sli do vody tak vzdycky nasedla na clun mistni Pamela Anderson, aby nas hlidala ve vode. Musim rict, ze me to docela obtezovalo, kdyz jsem se koupal a kolem me jezdila na lodicce a koukala jestli se nahodou netopim. No nicmene jsme se chteli projet na slapadle nebo lodicce, ale pujcovny zaviraj uz v pet hodin, takze jsme to propasli, ale nejsem tu posledni den, tak snad priste. Ostrov je moc hezkej, ale je na nem hodne turistu, nicmene pohled na Toronto je z nej opravdu famozni. Pred chvilkou jsme dorazili domu, ale predtim navstivili restauraci s tocenym pivem, protoze jsme byli totalne vysuseny. Na ostrove maj bohuzel jen plechovky a jeste k tomu stojej pet dolaru, coz neni zadna lace. Jdu si namazat ksicht, kterej mam naprosto spalenej a jdem si udelat neco k veceri. Pak se chystam koupit lahev vodky a litr brusinkovyho dzusu, protoze kombinace techto dvou tekutin je naprosto lahodna........pul devaty, v shopu jsme nebyli a John se rozhodl pripravit kridla doma, no nejsem si jistej jestli je to dobrej napad, protoze jsem uz skoro vsechny piva z lednice vypil a on se chysta je pripravit hodne palivy, kdyz to prej mam tak rad... .... aaa tak dobra zprava, uz zjistil ze to s pivama vypada spatne, tak vyrazime na nakup.......kridla pripravila Klara, ja s Johnem jsme nakoupili pivo v Beer Storu, Vodku v liquer storu a cranberry juice v mistnim Plusu :)...... v Torontu je bourka, sedime na balkone a cekame, kdy to uderi do CN Tower...... do CN Tower to uz uderilo nekolikrat, pry jsem lucky man, svetelna show zadarmo :))))...

20.08.03 (streda)Jsem totalni mrtvola. Rano jsem se vzbudil okolo pate mistniho casu a uz jsem nemohl usnout. Otevrel jsem si pivko a dival se na vychod slunce nad Torontem. Kolem desate mistniho casu jsem vyrazil do mesta. Nejdrive jsme se jeli podivat k jezeru, prosli se po plazi a pak jsme se presunuli do centra mezi mrakodrapy a CN Tower. Fakt desny vedro. Navstivili jsme mistni Shopping center, kterej byl po ranu celkem prazdnej. Jedna se o obrovskej komplex v centru mesta. Po te jsme zasli do jedne mistni hospudky na pivo a obed, abychom se nasledne metrem premistili zpet k nasemu vozu a pak domu vyvencit psa. Metro je tady pomerne jednoduchy a oznaceny na zelenou lajnu, zlutou a cervenou. Cili jsem z nich udelal "acko", "becko" a "cecko". Acko jsme pouzili k tomu, abychom se dostali domu a pak nasledne na Novodvorskou [misto kde bydlim, jsou tu panelaky jak v Praze, akorat ze maj o neco vic pater] do venkovniho bazenu. Bylo treba se schladit. Odpoledne jsme vyrazili do cinske ctvrti. Puvodne jsem myslel, ze si tam dam neco k jidlu, ale hned jsem byl vyveden z omylu. Nejsem sice nejakej cimprlich, ale zlatej cinan u nas ve Strasnicich. Vse tak divne zapachalo a po vsem lezli mouchy. Ani nepremejslim nad tim, co lidi delaji z potravin, ktere tam cinani prodavaji. Opravdu me nenapada jak zpracovat susene cervy nebo morske koniky. Maj tam ruznou havet a jak to tak vypada, tak na vareni. Premistili jsme se radeji do baru na cranberry juice s vodkou. Na veceri jsme sli do vyhlasene restaurace The Keg. Je znama zejmena vybornymi steaky. Restaurace, ktera se nachazi kousek od centra a umistena ve starem dome. Vybral jsem si New York steak zhruba na 450 gramu, propeceny jak jinak nez rare. No to by nebylo, abych neudelal nekde vostudu. Steak mi donesli, ale rare nebyl, ovsem humbuk jsem kvuli tomu nedelal. Po chvilce dorazila servirka (pulku toho hovada jsem mel uz v sobe) a ptala se jestli je propecenej OK. No rekl jsem, ze je to celkem v pohode. Ji se to nelibilo a presvedcila me, ze mi prinese steak novej. No tak se stalo, ze opet mi jidlo odnesli ze stolu a skoro cela restaurace se mi prisla omluvit, vcetne manazera, kterej pridal to zazracne slovicko - moc se omlouvam, steak je na company. No takze jsem se najedl zadarmo a zapil to dvouma jambo vodkama s cranberry dzusem. Nasledovala nocni projizdka mestem a navsteva baru Gypsys, kde hrala nejaka mistni kapela. No a ted jdu spat a verim, ze to vydrzim alespon do pul paty

19.08.03 (utery)Z Prahy jsem odletel kolem poledne a za dve hodky jsem byl v Helsinkach. Za tu dobu jsem stacil urazit tri pivka, coz bylo akorat. Po pristani na mistnim letisti jsem zasel jeste na jedno toceny a cekal na letadlo, ktere smerovalo do Ontaria. Po te, co jsem nastoupil na palubu, sednul jsem si na spatne sedadlo, ale zaplat panbuh za to. Nikdo jinej si vedle me uz nesed a to i presto, ze letadlo bylo totalne narvany. Az tesne pred startem si objednu sedacku sednul nejakej rusak. Byl divnej, nemel jsem z neho dobrej pocit. No proste rusak :). Hned jak jsme odstartovali vytuhnul a celou cestu spal. Mel jsem z nej divnej pocit a radeji jsem ho neotravoval a snazil se taky usnout. Ovsem nekde nad Gronskem se mi chtelo opravdu, ale opravdu curat, rozhodl jsem se ho vzbudit i presto, ze me treba podrizne. No musim rict, ze po te co jsem ho vzbudil, zacal si se mnou povidat o Kanade a pak o Rusku. Nechtel nejdrive prozradit odkud pochazi, ale oblicej i anglicky prizvuk byly jednoznacny znaky. Chlapek pochazel z Minska, ale v Kanade zije pres 15 let se svoji manzelkou v blizkosti Niagar. Nase spolecna rec skoncila u mistnich hospod (jak jinak) a par mi jich doporucil. Kolem 19:15 mistniho casu jsme pristali na torontskem letisti. Celnici byli v pohode a ani moc neremcali. Moji pratele me vyzvedli, dojeli jsme k nim domu, abychom nasledne sli na pivko. Fakt je, ze v Praze bylo v tuto dobu asi tri rano, ale ja se na pivo rozhodne nenechal premlouvat. Zasli jsme do mistni hospody, dali si mistni pivko a Robbie se uz zacal stourat v jidelnim listku. Vsadil jsem na tip a to Pub Club sendvic se slaninou, zeleninou, kurecim masem, domacima hranolkama a majonezou. Byl fakt lahodnej, ale v tuto dobu jsem k nemu uz pil Stellu Artois, protoze mistni pivko se fakt pit nedalo. Kolem pulnoci jsem sel spat....